4. září 2016

Proč chci postupně změnit blog


Zdravím,
dneska tu jsem s článkem Proč jsem předělala blog. Tak jdeme na to!


Jedním z hlavních důvodů je můj věk. Nedávno jsem oslavila osmnáctiny (no, i když to bude za chvíli půl roku). A někdy okolo mých narozenin mě pan starosta naší obce požádal, zda bych něco nepřispěla do obecních novin. Pod pojmem obecní noviny si představte barevný formát A3 se články ze života obce a jejích spolků, ale najdou se tu i kulturní věci, sport a luštění. Tak jsem si řekla, že zavedu v listech (to je jenom část názvu obecních novin) knižní rubriku. Udělala jsem seznam knížek a snažila se napsat vlastní anotace – seznam knížek na oddíly, ve smyslu pro děti, detektivky, historické romány, young adult a podobně. Součástí této rubriky měly být i recenze. Dlouho jsem přemýšlela, jakou recenzi bych tu zveřejnila. Mamka mi dokonce radila, abych vzala něco z blogu, upravila to a přispěla s tím do listů. A tady jsem narazila. Všechny recenze, které jsem si pročítala, nebyly na úrovni, u některých jsem se chytala za hlavu, jak jsem to mohla kdy napsat. Ano, ty novější celkem ušly, ale to nebylo nic moc. Proto jsem sedla a napsala novou recenzi na V šedých tónech, která slavila úspěch a kterou si můžete přečíst u mě na blogu. Tady je odkaz 

Bohužel moje rubrika padla, protože jakási aktivistka, která si tehdy zavedla rubriku pro ženy a která kopíruje články z internetu a následně přispívá do listů, si vymyslela něco jako Co nového v knihovně, kam přidává knížky, které naše knihovnice koupila už dávno, ale ona je musí vydávat za nové knihy. Mít v listech dvě rubriky o knížkách mi přijde dost blbé, takže teď jsem redaktorkou dětské rubriky. Říkám, že to určitě souvisí s dobrovolnictvím v dětském oddělení.

Další důvod je, že na mém blogu bylo mrtvo a nepřibývaly žádné články. Ospravedlňuji se tím, že mám čtecí blok. A na blog jsem neměla náladu. Já vím, jsem slibotechna, která na všechno buď zapomíná, nebo nemá čas. Teď momentálně mám období, kdy mě blogování baví, avšak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Tento rok bude hodně náročný, čeká mě totiž maturita a přímačky na vysokou – podávám si do dvou měst na práva. Na druhou stranu máme dost debilní rozvrh (kamarádka-spolužačka ho okomentovala takto: Jen by mě zajímalo, který chytrolín vymyslel rozvrh. Tipuju, že si vzal drugs, a pak to tam házel random.), třeba v pondělí mám tři hodiny volno – dva tělocviky + pauza na oběd. V úterý a ve čtvrtek budu čekat někde hodinu a půl, protože končíme zrovna, když mi nejde autobus. Zatím mám představu, že se zašiju v knihovně s noťasem a budu psát. V pátek sice končíme dřív, ale mě jede autobus až za 45 minut. No, není to krása?!

A v neposlední řadě: změnila jsem pohled na svět (zní to moc učeně, ale toto nejde jinak vyjádřit). Došla jsem k tomu, že bych se neměla stydět za to, co jsem na blogu napsala. Strašně dlouho jsem se bála přidat nějaký můj článek na FB do skupin. Teď do příspěvků stylu Ahoj, nudím se, napište mi své blogy dávám odkaz na svůj blog a pomalu sbírám odvahu ukázat něco ze svého blogu. 


Staré články mazat nebudu - z části z nostalgie a taky proto, že jsem moc líná :-D. Jenom bych chtěla udělat některé recenze znovu. No, uvidíme ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu ráda za každý váš komentář. :-)